Přijímací zkoušky jsou asi nejspravedlivějším způsobem, jak rozdělit státně nabízené vzdělání mezi zájemce. Přechod na jednotné (celonárodní) zkoušky je cestou do minulého režimu, který si dal za cíl vznik průměrné společnosti. Proč je nevhodné používat testy s nabídkou odpovědí? Protože tak nemůžeme objevit dětskou kreativitu, zkoumáme jen správnost výsledků a nikoli cestu a navíc zatěžují žáky neúměrným psychickým tlakem.
Současná diskuze o přijímacích zkouškách vyznívá trochu uměle. Každopádně se nejedná o problém, který by hýbal pedagogickou veřejností. Ani učitelé a dokonce ani žáci se svými rodiči nepovažují systém přijímacích zkoušek za tak důležitý, aby se strhla zasvěcenější polemika. Téma probírají zatím pouze novináři zabývající se školskou tématikou a snad také některé agentury, které cítí možnost přiživit se na celostátní zakázce.
Faktem zůstává, že na současných středních školách a hlavně na gymnáziích není dostatek studijních míst pro všechny zájemce. Největší přetlak zaznamenávají velká města, ale zvýšený zájem (především o víceletá gymnázia) se objevuje celorepublikově. Důvodů tohoto přetlaku je několik.
Za tohoto stavu nezbývá než hledat spravedlivý klíč, jakým vybrat na jednotlivé střední školy z velkého počtu uchazečů omezený počet studentů. Systém jednotného přijímacího řízení platil do roku 1989 a jeho zrušení bylo jedním z požadavků občanského fóra pedagogů středních škol. Většina vyučujících si jistě pamatuje, jak bylo přenesení kompetencí ohledně obsahu přijímacího řízení na jednotlivé školy považováno za výrazný krok kupředu. Školy se mohly jasněji profilovat, vybírat studenty s ohledem na požadavky své koncepce, svého zaměření. Námitka, že vybraný tým vyučujících dané školy nezvládne úkol sestavit přijímací zkoušky neobstojí. Tito vyučující přebírají žáky ze základních škol a velmi dobře při svých odborných schopnostech vědí, na jaké znalosti středoškolské studium navazuje. Pokud by opravdu byli středoškolští vyučující neschopni sestavit vyvážený celek přijímacích zkoušek, neměli by ve vzdělávacím procesu co činit.
Návrhy na zavedení jednotných testů jsou pro budoucnost školství smrtící. Nastala by situace, kdy by žáci hlásící se na humanitní gymnázium byli podrobeni stejnému klíči jako adepti studia na technické průmyslové škole nebo škole zdravotní.
Samotné testování systémem zaškrtávání nabídnutých odpovědí by bylo dalším vynálezem zkázy. Tento způsob zkoušení a srovnávání hodnotí pouze výsledky, nikoli správnost užitých postupů či nápaditost odpovědí. Neodliší žáka s drobnou chybou od žáka tipujícího, neznalého. Řešitel testu nedostává prostor ke kreativitě, k tvůrčímu přístupu, ale stává se pouhým eliminátorem chybných nabídek. Vhodnost testových otázek pro jednotlivé předměty, je námětem na podrobnější analýzu. Tvůrčí schopnosti žáka v matematice nebo českém jazyku však jistojistě neprověří. Jestliže jsou základní školy podezírány z pozměnění výuky pod vlivem cíle přijímacích zkoušek, mohla by nastat absurdní situace, kdy by celá výuka, každé zkoušení písemné či ústní proběhlo v podobě testu s nabídnutou sadou odpovědí. Práce s testem má svá specifika a ten, kdo ji nemá dobře nacvičenu, přichází k takové zkoušce s jistým hendikepem. Drcení testů všech možných zaměření a kvalit by se stalo pravidelnou součástí každé výuky. Podobný způsob převládal v minulém režimu při výuce jazyků a hrubě se neosvědčil.
Zavedení jakýchsi testů obecných vzdělávacích předpokladů je už vůbec podezřelé a sociální inženýrství z něho vyčuhuje jak sláma z bot. Mezi hlavní předpoklady studia, jak dobře poznal každý pedagog, patří píle, schopnost nechat se motivovat, vůle obětovat čas a drobné či větší životní kratochvíle. Během pedagogického procesu mnohdy proběhne neuvěřitelná změna, kdy z podprůměrného žáka se během okamžiku stane žák premiant a naopak. Takovéto předpoklady a přemety nerozpozná žádný test sebedokonalejší testovací firmy.
Netvrdím, že na systému přijímacích zkoušek je vše dobře a nemá žádnou chybu. Ideální vypadá zkoušky přímo zrušit. Ala jakým způsobem potom zajistit, aby ambiciózní rodiče či žáci neusilovali o přijetí na školu, která je nad síly studenta. Studium na špatně vybrané škole je ztrátou pro školu i pro studujícího.
Tlačme na školy, ať vylepšují a zveřejňují obsah svých přijímacích zkoušek. Podrobme jednotlivé zkoušky kontrole a spravedlivé kritice. Přijímací řízení na každé škole by mělo být hlavně průhledné, pravidla by měla být předem stanovena a samo rozhodnutí o přijetí či nepřijetí by měla škola umět vždy jednoznačně zdůvodnit. Zájemcům by škola měla na požádání předat své požadavky a ukázky zkoušek z let minulých.
Přijímací klíč by měl být maximálně spravedlivý a měl by prozkoumat úroveň znalostí a dovedností potřebných v dalším vzdělávání na vybrané škole. Toto vše ani v nejmenší míře nezvládnou jakési jednotné přijímací testy připravené z dálky někde v centru anonymní skupinou, ať už ta se holedbá jakoukoli profesionalitou.
Počet komentářů: 2 Přidat nebo přečíst komentář Zpět na přehled článků